Jsem vybíravý

Jednou jste dole a jednou nahoře. Před pár týdny jsem měl takové období sucha. Nebyli peníze, nebyli holky, nebylo nic. Ale aspoň jsem tehdy balil, cvičil, trénoval a oslovoval. Situace se ale asi během týdne dost obrátila. O víkendu se mi podařilo navázat kontakt s jednou holkou, další víkend to byla další a najednou bylo plno možností.
Včera jsem byl zase na jedné akci. Je to taková pravidelná kalba a vždycky se mi tam podaří dostat nějakou holku. Na minulé jsem nejlepší kamarádku bývalky a asi deset minut po tom co odjela domů jsem se na parketu líbal s nějakou zadanou, která tam neměla borca. Tenkrát se to podařilo.
Včerejší akce byla taky dobrá, ale nakonec trochu jiná, než jsem chtěl. Mým cílem bylo (po minulé akci), dostat holky 3. Jenže právě kvůli tomu, že se teď dávám dohromady s tou novou holkou jsem nemohl. Výběr byl omezený, protože většina holek se s tou mojí zná. Takže jsem to nechal volně plynout a nic nehrotil. Pár holek jsem oslovil, dařilo se mi nepřímé oslovení. Jen mám problém se jmény. Poslední dobou je to čím dál horší. Seznámím se s holkou, její jméno si většinou pamatuji. Jenže mi představí nějaké další holky a já jsem ztracený. Tři sekundy po tom co mi řekne jméno, nemám absolutní tušení, jaké jméno to bylo. Alice, Martina, Gábina? Kdo ví?
Z oslovení většinou nic nebylo, jednou už to vypadalo dobře, ale pak jsem se nějak moc věnoval sobě a na holky zapomněl. Nevadí. Jejich chyba.
Potkal jsem tam jednu kamarádku a dali jsme se do řeči, možné jsme měli i panáka. Šli jsme si zatancovat a dost jsem si to užil. Slušelo jí to, měla takový nový styl. I když už to několikrát mezi námi jiskřilo, nikdy jsem do ničeho nešel. Je to má dobrá kamarádka a zná moji současnou „vyvolenou“. A taky jsem nechtěl být nevěrný. Nebo chtěl? Kdo ví?
Nakonec se stejně z pusy na rozloučenou stala líbačka. A to jen pár hodin od toho, kdy jsem byl se tou svojí. Achjo.
A dnes jsem měl domluvený sraz s další holkou. O té už jsem taky psal. Je to ta o dva roky starší. Dnes jsem jí měl napsat kdy a kde. Ale neměl jsem náladu. Měl jsem jistý sex, ale nechtělo se mi. To je, co?
Mám se teď tak dobře, že si můžu odříct rande, když se mi zrovna nechce. Vzpomínám si na dobu když jsem ještě nebyl vůdce. Zachoval bych se stejně? Asi těžko. A vzpomínám si na borce kolem mě, kteří jsou tak zoufalí, že by šli i do té největší děvky, která vůbec není hezká. Zachovali by se stejně? Asi těžko.
Teď je na mě jediné. Vymyslet nějaké hezké řešení, jak se z toho vybruslit. Tak, abych mohl bez problémů řict, že jsem věrný. Tak abych mohl stále mít otevřené vrátka u té starší. A tak abych mohl balit další a další.
Bude to komplikované, ale jsem přece VŮDCE.

Ohodnoť článek

(2 hlasů)