Články v sérii Trip do Chorvatska
Neděle 4.7.
Dneska je krize. Ráno je mi špatně, všechno je mokrý (včera dost pršelo) a nechce se mi vstávat. Mapuju si trasu a čím víc toho mám hotovýho, tím víc si uvědomuju, že to nedám. Začíná mě chytat ten hnusně stístěnej pocit. Dívám se jak daleko to mám ještě do cíle a uvědomuju si, že ta první trasa do Rijeky je sice krásná, ale ty destinace kam jsem chtěl jsou ještě jednou tak daleko. Takže šlapat dalších 500km do těch hezkých destinací. Mohl bych jet sice trajektem, ale pořád je to do Rijeky daleko. Přemýšlím a říkám si, jestli promrhat celý prázdniny a všechny našetřený peníze za utrpení. Rozhoduju se, že ne. Pojedu domů.
Vracím se po stejné trase, jakou jsem ujel včera. Sotva po 10km zastavuju na odpočinek, tam mě začne téct z nosu krev a do toho je mi ještě špatně jak psovi. Naštěstí jsem nesmrtelný (zatím), takže něco z toho co jsem snědl/vypil a neměl jsem, mě nezabije. Na balíkách slámy se trochu regeneruju, suším oblečení a přemýšlím co dál. Přemýšlím, že zkusím stopovat, protože v takovým stavu můžu akorát tak tlačit.
Převlíkám se do fešáckýho oblečení a vracím se k silnici. Chvíli stepuju okolo a hledám odvahu ke zvednutí ruky. Ještě jsem to nedělal. Ale není to nakonec vůbec nic zvláštního.
První auto, nic. Druhý, nic. Padesátý, nic. Přemýšlím, jestli to má cenu. Ale stejně nic moc jinýho dělat nemůžu…BLIKÁ!
Nějakej červenej transit zastavuje a milá Frau říká, že jede mým směrem tak 15km. Než se naděju, mám bágl i kolo vzadu a jedeme. Oživuju svou němčinu a jsem moc rád, že jsme měli takovou přísnou učitelku. Možná nakonec zkusím tu jazykovku (doma jsem se rozhodl, že nezkusím 
)
Zjišťuju, že Frau dělá v nějakým 4/5 hvězdičkovým rekreačním komplexu, což má být nejluxusnější Kinder středisko v celým Rakousku. Jak říká, není to nic pro obyčejný lidi jako ona nebo já. Naše cesty se rozešli na odpočívadle a dál už musím sám. Jsou tak 4 odpoledne, podle toho co říkala.
Načerpal jsem z jízdy trochu energie a tak šlapu, sem tam tlačím směr Oberpullensdorf. To je dnešní cíl. Po úmorných kopcích a chladivých sjezdech, kdy už nevnímám nic než tu bílou čáru označující hranici silnice jsem do Oberu. Podařilo se mi posledních 5km chytit tempo, díky cyklistovi přede mnou (moc rád závodím) a tak jsem tu docela brzo. Ještě není ani moc tma.
Hledat místo na stanování ve větším městě není sranda. Zkusil jsem jednu do odbočku do kopce a nakonec mám flek. Antikomáří sprej tady ale vůbec nefunguje. Pořád tady kolem něco praská, cvrká, štěká nebo kváká. A ještě k tomu na mě jde docela vidět, ale snad to bude v klidu. Trochu si odpočinu, umyju se zbytkem vody , která už stejně nebude pitná a asi se vydám najít nějakou pizérku nebo restauračku. Aspoň si to trochu zpříjemním, protože ty hnusný ovesný vločky ve studené vodě by možná můj žaludek nerozchodil.
Tak se jdu teda pořádně najíst…
Ohodnoť!
(1 hlasů)Mohlo by vás také zajímat:
-
Nejoblíbenější články
- Tvůj život je ve Tvých rukou! 6 comment(s)
- Jak sbalit holku 34 comment(s)
- Škola svádění - úvod 8 comment(s)
- Kde je tady letiště? 2 comment(s)
- Trip do Chorvatska - den čtvrtý 13 comment(s)
Na to jak ze sebe na začátku blogu děláš frajera, jsi obyčejnej ukecánek, co má akorát plnou hubu keců bez pořádné vůle.
Haha!
Pro ohromnýho frajera s obrovskou silou vůle Bíba:
Maminka tě neučila, že do mrtvol se nekope?
bebo: Jo taky jsem si říkal
)
nevadí, hlavní je, že jsi zkusil něco jiného než sezení u kompu a u facebooku, což někteří zjevně praktikuji denodenně (bebo?)
bude deník pokračovat, nebo tím to skončilo?
kolikátého jsi byl doma?
ještě jeden díl a pak závěrečný shrnutí
domů jsem přijel ráno 6. července jestli to počítám dobře…takže to na moc dlouho nebylo mno…
Říkal jsem ti ať si seženeš na stan celtu.
Přidej do dalšího článku trasu v GMaps, ať máme mi neznalí dalekého zahraničí představu, co sis vůbec ujel.
Přesně jak říká mkurri, už tím rozhodnutím, že opravdu pojedeš, si udělal víc než většina ostatních. A že jsi tam nedojel? O to přeci zas až tak nejde, nových zkušenosti si zajisté nabyl a někdy je rozumné své plány přehodnotit
bebo: možno ti to tak pripadá, ale vie si priznať „chybu“, vie si priznať, že na to nemá. A to dokáže málokto. Ale ako mohol vedieť, že to nedá, ak by to neskúsil?
Díky za podporu všem
Jenže tohle bylo jasné hned na začátku, že člověk který sportuje akorát na tělocviku tohle nemůže dát. Kort když jede 100km za den, nedá si ani reaxační den.
ALe jinak jsem ti záviděl, že jsi takhle vyjel, sám to zkusím příští rok a nepodcenit přípravu jako ty.
Rozhodně bych neřekl, že Vůdce (Ó velectěný) nesportuje. Co já vím, tak na kole jezdil, chodil posilovat…
Ale jinak máš pravdu, je to fakt problém. A pokud nemáš silničku, tak je to obrovskej problém. A pokud tam jsou ještě kopce, je protivítr, nemáš správně dávkovaný jídlo a pití…
Možná by bylo taky zajímavý zjistit, kolik hodin Vůdce po takové makačce spával…
bebo:
Jo, zkusit to můžeš. S lepší připraveností, lepším plánem, s trochou peněz na víc by se to třeba zvládnout dalo. Když si zvolíš správný cíl, tak proč ne
No je pravda, že jsem se jen neflákal, denně jsem jezdil na kole, občas posiloval. Hlavně jsem se pořád nějak pravidelně hýbal, nekouřím, moc nepiju takže tu fyzičku zas tak špatnou nemám.
Ale je fakt, že jsem to dost podcenil. Měl jsem sice nakonec kole na úzkých galuskách, ale pořád to nebyla ta silnička na dlouhý tratě.
S tím spánkem ani nevím, ale myslím, že to bylo víc než 10 hodin. Probouzel jsem se vždycky sám od sebe a když se mi nechtělo vstávat, nevstával jsem