Už 14 dnů jsem doma. Pěkně v pohodlí. Teplá voda, teplý jídlo, teplá postel. Vrátil jsem se dřív, o dost dřív. Vlastně jsem vydržel jen nějakých 6 dnů venku, mimo domov. To není moc. Ale i tak to stálo za to.
Co jsem si tím dokázal? Několik věcí. První věc – to, že mám koule na to odjed. Druhá věc – dokázal jsem si, že to nedokážu. Třetí věc – miluju tu volnost, když si určuju co budu dělat, jak to budu dělat a kdy to budu dělat.
Možná je to škoda, že tento článek píšu až nějakých 14 dnů po příjezdu. Možná taky ne. Proč?
Pár dnů po příjezdu jsem měl takový změněný stav. Cítil jsem se jinak, dospěle, zodpovědně. Měl jsem v plánu jednak pořádně makat doma (domácí práce a tak), jednak platit našim „nájem“ a jednak začít pořádně podnikat. Psát tento článek před 14ti dny, zněl by dost jinak. Ale teď už se to ve mě tak nějak všechno uleželo a docela se vracím do svých kolejí.
Je tak snadné zvyknout si na pohodlí doma. Připojení k netu, Facebook, filmy, seriály, víkendový kalby nebo třeba lednička, kterou nemusím doplňovat.
Určitě ten trip ve mě něco změnil, přeci jen makám o dost víc. No vlastně to byla obrovská změna, až teď si to uvědomuju. Ten trip asi sestřelil celou moji fake osobnost, kterou jsem měl vytvořenou na balení holek. Teď už sice nemám ten trénink balení mi nejde tak jako předtím, jenže teď už asi zůstalo to mé skutečné já. Takové, které by se líbilo rodičům, prarodičům a všem známým. Už žádnej šílenej Vůdce, kterej si každej týden píchne novej piercing. Už žádnej šílenej Vůdce, kterej pořád kecá a kecá, hraje si na buznu a vykládá holkám, že je panic. Už žádnej dokonalej Vůdce, kterej má nesestřelitelný sebevědomí. Už jsem obyčejný. Možná to je součást dospívání, ale jen součást. Dospěle se pořád necítím.
Abych si tu jen nevylíval srdíčko, napíšu konečně nějaký čísla, na který určitě čekáte. Odjížděl jsem 1. července asi v 11 ráno z Klobouk u Brna, nejvzdálenější bod, kam jsem se dostal bylo městečko Litzelsdorf.
Sice to tak nevypadá, ale ten výlet stál za to. Prostě jsem tam musel jet a (ne)udělat to. I když jsem nikam extra daleko nedojel, nesbalil žádnou holku a ani nezažil žádný nezapomenutelný zážitek, něco mi to dalo. Kdybych se mohl vrátit do minulosti, ale bez těch změn, které jsem po Chorvatsku zažil, pojedu tam znovu, protože ty změny jsem potřeboval. Nezajímá mě, že jsem pro někoho jen ukecaný looser, který nic nedokáže. Nedělám to kvůli nikomu jinému, dělám to kvůli sobě!
Podobný zážitek za sebou zatím nemám, takže nemůžu moc soudit, ale faktem je, že tohle je vážně ten nejdospělejší článek, na který jsem tu zatím narazila.
I když se tvůj výlet neuskutečnil podle původního plánu, zasloužíš si gratulaci
Takže chceš říct, že Vůdce je pryč?
pes502: No je možný, že starej Vůdce je částečně pryč, alespoň ten hardcore Vůdce. Uvidíme, co ze mě zbylo

izmy: Díky, jsem rád, že tu přeci jen jsou čtenáři, kteří se neřadí mezi průměrné negativistické Čechy
Aioooo: Také mi nezbývá nic než poděkovat
Já chci svého Vůdce!
To my všichni
Máš pěkné člnky.. Ale starej Vůdce byl určitě lepší.. a doufám že popíšeš ten mode one jak si sliboval..
Jo díky za připomenutí!
To já očekával teda vyšší útratu, už jen kvůli té návštěvy Mc a toho, co jsi kupoval.
Jinak díky za dobré čtení a částečně motivaci – donutil si mně přemýšlet o něčem podobném.
PS: Kdy odjíždíš na jih?
No moc jsem toho neutratil, jedl jsem většinou jen svoje jídlo, takže kromě jednoho nákupu jídla, obědu v Mekáču a pak kupování pití jsem skoro za nic neplatil…
PS: Už jsem tam měl být, ale celý to bylo fake, ještě o tom napíšu (nejspíš dneska)
Nepatří mezi oběti nezvěstný foťák? Možná jsem špatně četl, ale mám pocit, že si ho nenašel. Jinak pěkné shrnutí, sice už střízlivíš, ale to vůdcovské zvíře v sobě ještě nezabíjej
Jo nějak jsem to zapomněl zmínit, foťák byl doma v druhém batohu
no komodor rikal at si prectu ty clanky z toho chorvatska… mosim rict ze ses borec uz enom to ze ses vydal na kole do chorvatska..
jinak estli chces nake fakt dobre rukavice na kolo tak se neboj rict
No, tož byla ta cesta skoro:-) do Chorvatska fake či ne? Se tam za pár dní chystám, tož nevím zda to mám vzdát či ne:-).
Sakra já už jsem tak móóóóóc dospělá (jak jen dinosaurus může být:-), že už víc dospělá být nechcu:-).
Jinak fajn články, jsem si vzpomněla na svých let:-)…..
Xanti: Mělo to být doopravdy, jenže jsem nedojel až do konce, takže spíš tak napů
Jestli tam jedeš na kole..zkus to sama uvidíš, já už bych to teď vzdal, ale zase jsem potřeboval tu zkušenost, takže jsem musel jet.
Záleží jestli ty zkušenosti (i ty špatný) taky potřebuješ
No má to být splnění mého snu. Tož čekám zkušenosti dobré:-). Nejedu ale sama a na to že to nebude úplně lehké jsem připravena. Ale nejde o to tam dojed, jde o to si užít tu cestu. Takže když nedojedu a vrátíme se ve zdraví zpátky bude to OK.
Líbí se mi Tvůj přístup k tomu, že jsi potřeboval ty zkušenosti a ta reflexe toho co Ti to dalo. Fakt moc dobrý, já bych řekla že jsi blízko cíle —-> dospělost:-). Tož už to s těma zkušenostma moc nepřeháněj:-)))).
Jinak někteří lidé přeskočí dospělost a stanou se přímo starými:-(, ale to Tobě nehrozí. Měj se fajn, Tvůj blog pro mě byl taky moc fajn zkušenost…..