Je už skoro světlo. Mám hlad. Jím kompot.Právě jsem se dostal domů z jedné akce. Možná se cítím tak trochu jinak, tak trochu jako Vůdce. Ale ještě to není úplně ono. Měl jsem teď menší výpadek, přestal jsem vůdcovat, protože je to velmi náročné a má osobnost si zrovna nepřála být Vůdcem. Stýskalo se vám možná víc jako mě. Ale cítím, že už se vracím.
Teď mám zrovna meruňku. Víte co je na nich dobrý? Nemají tady u mě pecky, tak jako ty blbý švestky. Švestky nejsou vůbec vůdcovský. Ale stejně je jím. Mám totiž hlad. Mám taky zvláštní rty. Takový…zvláštní. Moc dlouho jsem se líbal s jednou holkou. Proč to dělám?
Dneska už to bylo domluvené. Netušil jsem jestli je to rande, nebo jen domluvená pařba, ale bral jsem to jako rande. Poslední dobou vlastně všechno beru z lepší stránky. Nějak se mi dokonce zdá, že mě chce o dost víc holek než dříve. Nechápu, jaktože jsem to předtím neviděl. Taky zvláštní.
Na akci jsem poznal, že šlo o rande. Bohužel se mi líbila její kamarádka víc. Protože byla něco jako zakázané ovoce. Ale nevadí. Ta dnešní byla fajn. Mám dobrou postavu, je milá, vtipná. Ale je jen jedna. Ani jsem nevěděl, jestli ji chci sbalit.
Ale ne, dělám si srandu. Bylo jasný, že ji sbalím. Dneska jsem to poznal. Už předtím, než jsem ji dostal jsem vycítil, že to moc nejiskří. Ale nemám to srdce je odmítnout. Nakonec to přeci jen bylo k něčemu dobré. Cítil jsem se fajn
Jsou to krásné pocity, když sedíte v sedačce, na vás holka, co vás vášnivě líbá. Vy si nevšímáte okolí, užíváte si. Ostatní jen chodí okolo. Holky touží po vůdci, kluci zas po holce. Pak tancujete. Vlníte se v rytmu songu Getting over, kroužíte, přes zavřená víčka vám problikávají barevná světélka a lasery. Ani pořádně nevíte, kde stojíte. Určitě víte jen to, čí jazyk vám krouží v puse. Přestáváte vnímat…
Pak mrknete. Otevřete oči. A vidíte to. Oooo jaký krásný zadeček. Točíte se a vidíte tu spoustu holek, která jen čekají až je někdo osloví. Které jen pozorují, co na parketě provádím. Kudrnatá blondýna v teniskách. Možná jsou to Conversky. Jo pro ty mám slabost. A teď ta bruneta! Nééééé. Proč mi to dělají? Proč? Proč?
Chci je všechny. Tu svojí už mám jistou, už pro mě nepředstavuje nic zajímavého. Chci další, lepší. Chci k nim konečně něco cítit. Déle než 24 hodin. Moje oči létají ze strany na stranu, sbírají informace, vyhodnocují a zjišťují, že je tu dnes spousta cílů. Krásných. Sice bych většinu z nich asi opustil stejně jako to udělám s tou dnešní, ale dostal bych je. Nemůžu za to. Jsem takový. Jsem VŮDCE?